Historie

Závodní klub Grafických tiskáren a Osvětová beseda Žernov uskutečnily v roce 1952 u příležitosti 100. výročí prvního vydání románu Babička slavnost, která se konala v prostoru kolem zříceniny hradu Rýzmburk v Babiččině údolí. Pódium pro vlastní program bylo vybudováno na dně tehdy vyschlého rybníka, jehož břehy se staly celkem slušným přírodním hledištěm. Svoji premiéru zde měl soubor Hadař, dále byl pozván soubor Furiant z Chlumce nad Cidlinou, početný polský soubor z Klodska a skupina Lužických Srbů z Budyšína. Nikdo z tehdejších pořadatelů netušil, jaký zájem veřejnosti vyvolá takováto akce. Návštěva přes 5000 diváků zaskočila pořadatele po stránce organizační, ale vydařený program, který tehdy nikdo nerežíroval, vše vynahradil. Slavnosti na Žernově-Rýzmburku se staly tradičními, i když s jinou náplní než dnes, převážně dožínkovou.

Za „zlatá“ léta folkloru U nás na Náchodsku lze označit ročníky let šedesátých a sedmdesátých. Již v roce 1960 se ujal režie umělecký patron souboru Hadař, profesor AMU František Bonuš (17 ročníků). Od samého počátku svého působení vtiskl slavnosti lidový ráz a uvážlivým výběrem námětů účinkujících pozvedl uměleckou úroveň pořadů. Ze slavnosti písní a tanců se stal folklorní festival, který byl zařazen do celostátního kalendáře. Dostalo se mu publicity, kritiky a recenze v denním i odborném tisku. Pozornost mu věnoval český rozhlas a později i televize, byl navštěvován odborníky z ČSR i zahraničí. Ve stejném duchu pokračovali v práci i další režiséři – choreografka Čsl. státního souboru Věra Svobodová, vedoucí souboru Hadař Jiří Novák (11 ročníků), pražský režisér Václav Bárta a v posledních ročnících i manželé Rejškovi.

Od roku 1960 byl program rozšířen o sobotní večerní představení v Červeném Kostelci. Nejprve v sále Grafoklubu a později v Divadle J. K. Tyla. Další ročníky byly obohacovány doplňkovými pořady, jako např. v letech 1967, 1969 a 1970 koncerty v kostelíku na Boušíně nebo pořadem v muzeu B. Němcové v České Skalici v roce 1974, věnovaným roku České hudby.

Duchovním otcem celé akce byl Vlastibor Štyrand, který stál v čele přípravného výboru. Dále se přípravám obětavě věnoval Miroslav Široký. Zakladatel a po dlouhá léta vedoucí souboru Hadař Jiří Novák se staral nejen o dobrou reprezentaci souboru, ale i o zdárný průběh festivalů. Přípravu areálu zajišťovala převážně Osvětová beseda s obyvateli Žernova. Autorem výtvarné práce plakátů byl Zdeněk Petira.

Vedle souborů z Východočeského kraje účinkovaly v programech soubory z celé republiky i ze zahraničí: Škoda Plzeň, Chorec Bohemica, Vycpálkovci, Ostravica, Danaj, Žerotín, Olšava, Mostár, Partyzán, Magura, dále soubory z Francie, Itálie, Finska, Švédska, Německa, Polska, Skotska, býv. SSSR a další.

V době restitucí přišli pořadatelé festivalu o areál Rýzmburk-Žernov v malebném Babiččině údolí. Městské kulturní středisko v Červeném Kostelci se ujalo záchrany této tradiční a nejen v kraji oblíbené slavnosti. Dostalo souhlas města, sehnalo sponzory a za nezměrné iniciativy zaměstnanců MKS a dalších dobrovolníků se přesunul festival do Červeného Kostelce. Ve velmi krátké době se podařilo vybudovat přírodní areál u Divadla J. K. Tyla – prakticky v centru města. 39. ročník festivalu U nás na Náchodsku se tak v roce 1993 konal již v nově vybudovaném prostředí.

Pestrostí nabídky se podařilo probudit město z pověstné letargie a okruh diváků se rozšířil i mimo hranice našeho regionu. Festival má podporu v místním zastupitelstvu v čele se starostou a je rozšířen okruh dobrovolných pracovníků, kteří pomáhají zajišťovat zdárný průběh akcí. Jsou rozšířeny formy propagace včetně regionálního tisku a vzhledem ke stále většímu ohlasu festivalu vzrůstá i sponzorský zájem. V roce 1996 se festivalu zúčastnilo 750 vystupujících (z toho 10 zahraničních souborů) a festival se rozšířil na 5 dnů.

Oceněním dlouholeté práce je, že je akce zařazena jako jeden z hlavních festivalů, které jsou každoročně pořádány pod patronací mezinárodní organizace lidového umění (I.O.V.) patřící pod statutem B do UNESCA. V této nevládní organizaci je již dnes více než 170 členských zemí celého světa, jejichž národní sekce úzce spolupracují. Promítá se to i do možnosti koordinace účasti zahraničních souborů na evropských festivalech I.O.V. Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec se svou kvalitou dostal do podvědomí zahraniční veřejnosti jako jeden z významných evropských mezinárodních festivalů.